O tom, že je plavání výborné a velmi vhodné jistě už slyšel každý z nás. Že výhody plavání platí stejně pro lidi jako pro psy je samozřejmé. Málokdo z nás by ale uměl tyto výhody pojmenovat. Pojďme se tedy společně podívat na to, proč byste měli se svým pejskem plavat.

Nadnášení (vztlak)

Trošku nudné fyziky…Archimedův zákon říká, že těleso ponořené do kapaliny je nadnášeno silou, která se rovná objemu vody tělesem vytlačené. To znamená, že pejsek je ve vodě nadnášen o to větší silou, o kolik je ve vodě více ponořen. Významně se tak sníží zátěž na klouby, protože gravitační síla nepůsobí plnou silou. Výsledek - artritické či jinak bolavé klouby najednou při pohybu nebolí.

Hydrostatický tlak

Ještě jednou fyzika… Pascalův zákon říká, že tlak působící na těleso ponořené do kapaliny je roznášen rovnoměrně. V praxi to znamená, že tento rovnoměrný tlak snižuje otok kloubů a hromadění tekutiny v povrchových a hlubokých tkáních a tím urychluje hojení. Hydrostatický tlak také snižuje citlivost nociceptorů a tím snižuje bolestivost.

Hustota

Voda je 15x hustší než vzduch. Pohyb ve vodě tak vyžaduje mnohem větší úsilí než pohyb na souši a dochází tak k posílení svalů a srdce. Výborné pro psí sportovce, kteří v letních měsících nemohou moc trénovat, aby se nepřehřáli.

Dynamika vody

Když pes plave, dochází vlivem dynamických sil vody k rozdílnému působení vody - vzniká rozdíl v tlaku na hrudní část (vysoký tlak) a pánevní oblast (nízký tlak). Výsledkem je tah v oblasti ocasu a zadní končetiny tak musí vynaložit větší úsilí, aby se pánev udržela nad hladinou. Příkladem je pejsek, který při plavání cáká a mává předními končetinami, ale zadek je úplně potopený. To znamená, že zadní končetiny nepracují dostatečně a pejsek musí o to více pracovat předními končetinami, aby se udržel na hladině. V tomto případě stačí pejskovi nasadit plovací vestu a naučit ho správně používat i zadní končetiny.

Závěrem

Lze tedy jednoznačně konstatovat, že plavání zvyšuje fyzickou kondici, ulevuje od bolesti a zlepšuje celkovou koordinaci psa. Jako u všeho je ale třeba zvolit správnou techniku a postup, abychom místo zlepšení a posílení nedosáhli posílení disbalancí nebo osvojení nevhodných pohybových vzorců.

O brázdění hladiny se psím parťákem na paddleboardu si napíšeme v jednom z příštích příspěvků na tomto blogu.

*zdroj: Canine Sports Medicine and Rehabilitation, Chris Zink and Janet B. Van Dyke

Začalo to vlastně úplně stejně jako u spousty mých kolegyň - mým vlastním psem.

Když mu bylo 6 let, potřeboval endoskopické vyšetření žaludku a to dělali nejblíž na klinice VyVet ve Vyškově Poté, co byl uspaný, doktor Hylák mladší, který je ortoped, zkontroloval jeho kyčle a vyšla z toho jeho slovy „brutální dysplazie“. Po pár týdnech paniky a zoufalství jsem narazila na Institut Zdraví Zvířat paní Dunové a s obrovským nadšením se vydala na svůj první kurz Dornovy metody. Nebudu popírat, že tenkrát jsem, stejně jako spoustu dalších, propadla dojmu, že tato metoda je téměř zázračná a je odpovědí na všechny potíže mého psa. Až později, zároveň se studiem anatomie, mi došlo, že Dornova metoda je sice skvělá na některé diagnózy, ale sama o sobě není odpovědí. Moje další cesta vedla do PhysioDOG Academy skvělé Katky Plačkové, kde jsem absolvovala všechny kurzy, které bylo možné absolvovat bez odborného vzdělání, konkrétně Rekondiční masáže psů, Manuální terapie psů dle principů Dornovy metody a Měkké a myofasciální techniky v terapii psů. Dál to bez větší odbornosti nešlo a mě to bylo vlastně strašně líto. Naštěstí Katka Plačková má i školu pro budoucí fyzioterapeuty. Jedná se o zhruba roční studium, které člověka naučí co všechno a jak jde ve psí fyzioterapii dělat. Poslední blok této školy jsem absolvovala v lednu 2023 a nyní se připravuji na zkoušku, kterou získám nejen certifikaci, ale také profesní kvalifikaci Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat udělovanou Ministerstvem zdravotnictví.

Už v průběhu posledních bloků školy mi bylo jasné, že se musím přestat bát a musím začít pracovat se psy. A tady mi pomohla další úžasná osoba, Lenka Kubešová. Ze začátku jsem u ní pracovala v neděli odpoledne a bylo naprosto úžasné vidět, jak se psi lepší a jak je jim po ošetření lépe. Teď je z nedělního odpoledne čtvrtek a pátek a uvidíme, kam se to posune dál.
Plánů a snů mám spoustu. Ty nejbližší lze shrnout jako “léto ve vodě”. Chtěla bych udělat kurzy plavání na paddleboardu a kondičního plavání. Plavba na paddleboardu se psem je krásná věc. Člověk brázdí hladinu na prkně se psím parťákem před sebou a užívá si slunce, vodu a čerstvý vzduch. Jenže paddleboard je vlastně obří balanční pomůcka a pes, který není zvyklý na tento druh zatížení a pohybu, na něm dost trpí a rozhodně si to neužívá. Je tedy nutné, aby se na paddleboard nejdřív připravil “na suchu”. Stejně tak kondiční plavání se může zdát jako jednoduchá záležitost, ale opět to není tak úplně pravda. Všichni psi sice umí plavat, ale zdaleka ne všichni to umí správně. Spousta psích lenochů plave jen předními tlapami a zadek, který posilování potřebuje většinou nejvíc, se jen veze. Zároveň je třeba dbát na správnou délku doby plavání, sledovat hydrataci a vůbec celkový momentální stav pejska.